triangle

Čísla vypráví historii života – část 2

back to home pdf share

K části 1

Jednička

Jedničkou začíná Stvoření. Z ní povstává svět. Jednička je prvotní energetický impuls, první paprsek, který se vytvořil z prazákladu, z prázdnoty. Jednička symbolizuje vůli Otce a odpovídá pratónu, prvnímu tvůrčímu Slovu, ze kterého se celé Stvoření vyvinulo a zjevilo.

Počátek vystupuje z věčné praskrytosti jako beztvará jiskra.

Nebylo to ani bílé, ani černé, ani červené nebo zelené, nemělo to vůbec žádnou barvu. Teprve když to přijalo prostor a rozpínavost, ukázaly se barvy, a docela uvnitř jiskry vytryskl pramen, z něhož proudily barvy na všechno dolní.

Tak se to píše v Zohar, v jedné z knih kabaly.

jedničky se zrodila všechna čísla, v ní jsou obsažena, jednička je všechny zahrnuje. V Tao-te-ťingu, čínské knize moudrosti, se říká:

Z Tao povstala jednička, jednička zrodila dvojku, dvojka zrodila trojku a z trojky povstalo desetitisíce věcí.

Jednička představuje kvalitu jednoty, celistvosti, nedělitelnosti. Současně reprezentuje poznání, vhled. Poznání znamená pochopit jednotu všech věcí za všemi projevy různorodosti světa. Z toho vyplývá, že pochopení jedničky, návrat k ní, je ten první i poslední krok, který člověk může udělat. V tom nachází svůj nejvyšší cíl a smysl bytí.

Jednota se ukazuje našemu duchu dvěma způsoby, jak duchovně, tak i látkově, jak skrytě, tak i zjevně. Hmota je ve svém rozsahu stejně nezměřitelná jako vesmír. Stává se viditelnou jen v určitých spojeních a strukturách.

Podobně to platí pro světlo: Kdyby neexistovala tma, nebylo by světlo viditelné. Kdyby nebylo světlo, byla by temnota beztvará a nepozorovatelná. Také dobro můžeme jako takové vnímat, jen když právě tak existuje zlo.

Jednička tedy v sobě obsahuje možnost dvojky, existují v ní dva póly. Teprve pomocí polarity, protichůdného páru, je možné něco charakterizovat.

 

Dvojka

V Genesis čteme:

Tu oddělil Bůh světlo od temnoty a světlo nazval dnem a temnotu nocí.

Dvojka je vyjádřením zjevení světa ve vědomí Universa. Forma, kterou se svět zjevuje, je polarita a různorodost. Život se neustále pohybuje mezi protiklady (světlý a tmavý, teplý a chladný, tvrdý a měkký, plus a minus, severní pól a jižní pól, láska a nenávist, …) a udržuje se pomocí rovnováhy. Ve východní moudrosti je to vyjadřováno symboly jin a jang. Ačkoliv jsou to protipóly, tvoří oba póly stále jen dvě strany jednoho bytí. Jejich jednota má základ v jejich prazdroji. Praimpulsem stvoření je dělení nebo polarizace jedničky. Vydělení obou pólů z jednoty vyvolává napětí, pohyb, a tím život. Ve svém oddělení se totiž póly snaží opět spojit. To Jedno se chce opět manifestovat. Duální formou projevení stvořeného světa vzniká síla a pohyb. Myšlenky, věci a vibrace míří dvěma směry: buď od sebe, nebo ve směru sjednocení ve svém prapůvodu. Tak působí v universu dvě prasíly, které umožňují na jedné straně polarizaci a diferenciaci a na druhé straně sjednocení a z něho plynoucí nové stvoření. To platí pro veškerou přírodu stejně jako pro lidskou duši.

Při setkání s nám tak dobře známou polaritou muže a ženy se můžeme naučit rozlišovat podstatné a pravdivé od povrchního a pomíjejícího. Učí nás překonávat a opustit pochybnost (Zwei-fel), nesvár (Zwie-tracht) a beznaděj (Ver-zwei-flung) a oba póly znovu uvést do vyšší jednoty. (Kořen slov v Němčině: Zwei = dva, dvojka). Čarodějnice v Goethově Faustovi říká:

 

Z jedničky udělej desítku

a dvojky si nevšímej.

A trojku udělej hned,

tak se staneš bohatým.

- Goethe, Faust

 

Slova „dvojky si nevšímej“ bychom zde chtěli zdůraznit.

 

Trojka

Napětí mezi jedničkoudvojkou a stejně tak napětí uvnitř dvojky mezi mužským a ženským, nahoře a dole, dobrem a zlem… je vyřešeno trojkou. Trojka je principem pohybu, dynamiky, vyvážení, spojení, číslem znovunalezení a návratu. Je to číslo překonání protikladů.

Proto ji Číňané přirovnávají k Tao. Tao odpovídá jedničcetrojce, obsahuje v sobě oba póly, zahrnuje jin a jang a je svým způsobem v obou obsaženo.

Podle křesťanské terminologie se z Otce a Matky (Otce-Matky!) zrodil Syn, který zjevuje vědomí a světlo.

Přeneseno do našeho každodenního života to znamená, že napětí mezi oběma póly může být vyřešeno jen tehdy, když člověk na sebe nenechá působit dualistická omezení, ale získá nadhled a přijme novou úroveň uvažování.

Symbolem tohoto procesu poznání je rovnostranný trojúhelník.

Naproti straně leží vrchol, který ukazuje na vyšší transcendentní cíl. Rovnostranný trojúhelník představuje jediný geometrický útvar, který se vzhledem ke své geometrii nemůže sám pohnout. Tím symbolizuje stabilitu a sílu, kterých nemůže žádný jiný mnohoúhelník dosáhnout.

blue triangle
.

trojkou je zahájen proces zrození, z kterého vzniká nová dimenze, nová úroveň uvažování. V mnohých náboženstvích je nejvyšší Tvůrce představován jako trojnásobný: v křesťanské tradici je to Otec, Syn a Svatý Duch, v indické Brahma, Višnu a Šiva. Probuzeni z rajského, avšak nevědomého původního stavu Jednoty, musíme zakusit svět duality a iluze, abychom mohli stoupat k nové a už vědomé Jednotě s Duchem do trojky.

Trojitý taneční krok – jedna, dvě, tři je základní vzor cesty vývoje. Zrcadlí se jak ve velkém tak i v malém, ve stvoření stejně jako v osobním a individuálním, ve všech fázích bytí.

Zrozena z Jednoty prochází duše oddělením, pochybnostmi a krizemi, aby dosáhla poznání a růstu, a tak se mohla vrátit zpět do Jednoty. Po sjednocení vždy následuje nová polarizace, aby před nás postavila nové téma, nový úkol, nový stupeň vědomí.

Tento princip zajišťuje, že se nic neztratí a že existence polarity nepovede ke zmaru, nýbrž k vyššímu bytí, ve kterém jsou obsaženy zkušenosti, láska a vyšší vědomí. Předpokladem toho je výzvu přijmout a prožít to. Ve stejné míře, v jaké roste naše vědomí, roste také náš duševní princip.

K části 3


Zdroj: Michael Stelzner, Die Weltformel der Unsterblichket, 1996

back to home pdf share